Bezděkovská malá vodní nádrž

Malým Bezděkovem protéká nepatrný a neustále zanášený bezejmenný potůček, pramenící v severozápadních lesích nad Malým Bezděkovem, který se na jihovýchodním okraji Malého Bezděkova vlévá do potoka Rohelnice. Před nedávnem nechal Městský úřad Úsov vybudovat nad severním okrajem Malého Bezděkova na tomto potůčku malou vodní nádrž. Okolnosti výstavby této nádrže jsou sporné, ale ve své podstatě se jedná o chvályhodný počin z hlediska zadržování vody v okolní krajině, když sucha jsou rok od roku horší. Možná díky této malé vodní nádrži vznikne v jejím bezprostředním okolí i zajímavý biotop, ale k tomu by se musel vyjádřit odborník na životní prostředí.

Okolí nádrže je tvořeno nezpevněnými sedimenty, spraší a sprašovými hlínami, které sem byly v geologickém období, kvartéru, naváty větrem. Odborně se takovým navátinám říká eolické sedimenty.

Když jsem se byl koncem dubna 2019 na nádrž podívat, byla zrovna po odpuštění a opětovně se napouštěla. Silný proud vody z nádrže propláchl a vyčistil koryto potůčku pod nádrží. Došlo tak k obnažení skalnatého podloží na jeho dně. Zjistil jsem, že skalnatý podklad je tvořen tmavými jílovitými břidlicemi, pravděpodobně devonského stáří.

Při zkoumání kamenů v korytě potůčku jsem nalezl různé pískovce. Jednak pískovec světle šedé barvy, jemnozrnný. Jiný pískovec je světlejší barvy o hrubším zrnu a pojivo, pravděpodobně kalcitový gel je z prostoru mezi zrny vyplaven.

Z mého pohledu se jako velice zajímavý jeví nález limonitu s křemennými žilkami. Limonit je železná ruda s malým obsahem železa a byla to první železná ruda, ze které se v pravěku v době železné tavilo železo. Byla-li nouze o kvalitní železnou rudu, nepohrdli hutníci limonitem ani v novodobých dějinách.

Uvedené kameny byly do potůčku sneseny pravděpodobně již v dávných dobách z vyšších poloh, např. při přívalových deštích. V prostoru mezi Bezděkovem, Dubickem a Hrabovou se totiž na kopečcích nachází právě pískovce a také pásmo arkóz a slepenců. A slepence mohou být nositeli limonitového zrudnění. Téměř shodná je situace v prostoru mezi Bezděkovem a Janoslavicemi, kde se také nachází pásmo arkóz a slepenců a v těchto slepencích bylo kdysi nalezeno významnější limonitové ložisko, které bylo intenzivně dobýváno v 1. pol. 19. století.

Rozhodně by tedy pásmo arkóz a slepenců severozápadně nad Bezděkovem stálo za podrobnější průzkum za účelem zjištění možného limonitového ložiska. Mohlo by to být zajímavé už jen z hlediska mineralogického, neboť při podrobnějším zkoumání limonitového vzorku z potůčku, jsem na vzorku našel koncentrace minerálu glaukonitu, který je významným minerálem sedimentárních hornin.

foto – Vlastimil Flášar

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *