Okolí nádrže je tvořeno nezpevněnými sedimenty, spraší a sprašovými hlínami, které sem byly v geologickém období, kvartéru, naváty větrem. Odborně se takovým navátinám říká eolické sedimenty.
Když jsem se byl koncem dubna 2019 na nádrž podívat, byla zrovna po odpuštění a opětovně se napouštěla. Silný proud vody z nádrže propláchl a vyčistil koryto potůčku pod nádrží. Došlo tak k obnažení skalnatého podloží na jeho dně. Zjistil jsem, že skalnatý podklad je tvořen tmavými jílovitými břidlicemi, pravděpodobně devonského stáří.
Při zkoumání kamenů v korytě potůčku jsem nalezl různé pískovce. Jednak pískovec světle šedé barvy, jemnozrnný. Jiný pískovec je světlejší barvy o hrubším zrnu a pojivo, pravděpodobně kalcitový gel je z prostoru mezi zrny vyplaven.
Z mého pohledu se jako velice zajímavý jeví nález limonitu s křemennými žilkami. Limonit je železná ruda s malým obsahem železa a byla to první železná ruda, ze které se v pravěku v době železné tavilo železo. Byla-li nouze o kvalitní železnou rudu, nepohrdli hutníci limonitem ani v novodobých dějinách.
Uvedené kameny byly do potůčku sneseny pravděpodobně již v dávných dobách z vyšších poloh, např. při přívalových deštích. V prostoru mezi Bezděkovem, Dubickem a Hrabovou se totiž na kopečcích nachází právě pískovce a také pásmo arkóz a slepenců. A slepence mohou být nositeli limonitového zrudnění. Téměř shodná je situace v prostoru mezi Bezděkovem a Janoslavicemi, kde se také nachází pásmo arkóz a slepenců a v těchto slepencích bylo kdysi nalezeno významnější limonitové ložisko, které bylo intenzivně dobýváno v 1. pol. 19. století.
Rozhodně by tedy pásmo arkóz a slepenců severozápadně nad Bezděkovem stálo za podrobnější průzkum za účelem zjištění možného limonitového ložiska. Mohlo by to být zajímavé už jen z hlediska mineralogického, neboť při podrobnějším zkoumání limonitového vzorku z potůčku, jsem na vzorku našel koncentrace minerálu glaukonitu, který je významným minerálem sedimentárních hornin.
foto – Vlastimil Flášar