Tajemný kopec Vystříbro
Kopec Vystříbro najdeme asi jeden kilometr jižně od Troubelic v Olomouckém kraji v nadmořské výšce 289 metrů. Vzhledem k nížinnému charakteru této oblasti působí uvedený nevysoký kopec jako výraznější dominanta svému okolí. Vrcholové partie kopce zhruba o rozměrech 500 x 200 metrů jsou zalesněny. Na jeho jihovýchodních polních svazích byly v minulosti učiněny významnější archeologické nálezy z pravěkého období a v širším okolí od nepaměti probíhala drobná hutní výroba železa o čem vypovídají zajímavé nálezy raně středověkých pecí, strusek a keramiky.
Kopec nezískal své jméno náhodou. Dle nejasných zpráv se na tomto kopci těžilo stříbro snad již od 12. století n. l. Nevyskytovalo se však v jeho keříčkové či drátkové formě, ani tu nebyly minerály stříbra jako např. akantit, proustit a pod. Nebylo v této lokalitě vázáno ani na galenit, jako mnohde jinde. Údajně zdejší stříbro bylo vázáno na akumulace pyritu.
Z hlediska horninového složení zde převládají slepence, brekcie a křemenné pískovce karbonského a devonského stáří.
Pokud návštěvník zavítá na Vystříbro za nevlídného počasí, padne na něj z tohoto prostoru až tíživá tíseň, obava a ne-li přímo deprese. Je to dáno jednak zalesněným a neudržovaným prostorem, jednak značnou členitostí terénu, který je tvořen mnoha antropogenními, místy dosti hlubokými rýhami a roklinami, které vznikly staletou těžbou zdejšího pískovce. Senzitivní jedinci či osoby s bujnou fantazií ucítí i závan smrti. Další podobné strašidelné místo najdeme i u nedaleké Lipinky v lese zvaném Kárník.
Dosti bylo strašení a nyní zpátky ke stříbru. Od velmi důvěryhodného pána jsem se dozvěděl, že když byl v 50. letech minulého století malým chlapcem, chodíval si z kamarády hrávat na Vystříbro. Nacházeli tam větší kusy pyritu a že se jim moc líbily, nosívali si je domů nebo jimi po sobě házeli. Toto všechno odvál čas a z těch kusů pyritu odnesených domů se nic nezachovalo.
Jelikož kvalitních informací o Vystříbru není mnoho, přesněji vůbec žádné, zavětřili jsme s kamarádem příležitost. Najdeme agregáty pyritu, pošleme vzorky na analýzy do Mineralogického oddělení Národního muzea v Praze a v příslušném bulletinu pak bude publikována zpráva o stříbru na Vystříbře. Bez dlouhého rozepisování musím konstatovat, že jsme na Vystříbře totálně pohořeli. Ač jsme se snažili sebevíc, po agregátech pyritu se slehla zem. Stopy po středověkém kutání stříbra byly zničeny pozdější těžbou pískovce. Zkoušeli jsme kopat všude možně, oči jsme si mohli vykoukat, ale pyrit nikde. Hodiny a hodiny kopání byly korunovány naprostým fiaskem. Našli jsme sice křemeny s drobnými výskyty pyritu, ale to byla zrníčka maximálně do jednoho milimetru. Vystříbro je jedinou lokalitou, ze které jsme s kamarádem odcházeli poraženi. Ale jednalo se o porážku čestnou.
Vystříbro dokázalo lidem dávat. V dávných dobách snad trochu toho stříbra, později dřevo a pískovec. Vystříbro dokázalo i brát. V roce 1953 došlo na kopci k těžko uvěřitelné tragédii. Uvolněný kus pískovcové stěny zabil zde si hrajícího třináctiletého Františka Vališe.
Stříbro na Vystříbře se nám najít nepodařilo. Snad se tam ještě vrátíme. A tak si tajuplné Vystříbro uchovává dál svá tajemství a citlivější návštěvník v potemnělé roklince či v šeru mezi stromy může pocítit i závan smrti…
Poznámka: první fotografie, celkový pohled na kopec Vystříbro, je převzata z internetového zdroje: troubelice.cz
