Úřední označení Bezděkov u Úsova je jen pokus o oficiální odlišení od Bezděkova nad Třebůvkou na Lošticku. Název pochází od osobního jména Bezděk.
Jde o velmi malou vesničku, která se navíc skládá ze dvou stavebně oddělených skupin domů. Malého (severní část) a Velkého (jižní část) Bezděkova. Obě části leží v údolí Rohelky či Polického potoka a při silnici z Janoslavic do Police v nadmořské výšce 302m. S posledně jmenovanou obcí se Bezděkov v roce 1960 spojil a touto cestou se nakonec v roce 1985 dostal až k poměrně vzdálenému Úsovu, kde pak zůstal i po opětovném osamostatnění Police v roce 1990.
Bezděkov má jen malý katastr o rozloze 153ha a také součet obyvatel obou částí nikdy nepřekročil dvě stě. V roce 1900 zde žilo 173 obyvatel ve 26 domech (v této jinak české vsi bylo v roce 1930 napočítáno devět Němců) a v roce 1950 120 obyvatel ve 31 domech. Do roku 1991 se počet obyvatel snížil na 83 osob ve 22 domech.
Ves se objevuje u panství Úsov prvně roku 1371 a zůstala u něj až do roku 1848, kdy připadla k soudnímu okresu Mohelnice a politickému okresu Zábřeh. Velmi utrpěla za třicetileté války; v roce 1667 tu bylo jenom devět usedlostí, z toho tři nově osedlé, kdežto v roce 1934 již 20 domů a 151 obyvatel.
Specifikem této jinak zemědělské vesničky bylo naleziště železitých hlinek, které byly již před první světovou válkou využívány malým závodem na výrobu přírodního červeného barviva a tato výroba se po určitou dobu udržela i po druhé světové válce; v posledních letech bylo zpracování hlinky (mletí) přeneseno do Háje u Třeštiny. Politicky měla ve vsi největší vliv strana lidová.
Zemědělské družstvo zde vzniklo pod značným nátlakem až v roce 1957 a již o čtyři roky později se spojilo s tehdejším JZD Police. V roce 1990 si muselo zdejší obyvatelstvo všechny nákupy, služby a další potřeby zajišťovat v jiných místech v okolí.
Převzato z publikace, Vlastivěda šumperského okresu, Miloš Melzer – Jindřich Schulz s kolektivem, vydal Okresní úřad Šumperk a Okresní vlastivědné muzeum Šumperk, 1993, str. 192-193