Padlí občané Bezděkova u Úsova ve Velké válce

Během Velké války položilo své životy za císaře pána a jeho rodinu na evropských bojištích i několik občanů Bezděkova u Úsova.

Berka Antonín

Hlavatý Hynek

Hlavatý Karel

Langr Vojtěch

Urbášek Josef

Berka Antonín – vojín, nar. 1896, sloužil u 13. pluku domobrany, padl v červnu 1916 na Piavě.

Hlavatý Ignác – vojín, nar. 1900, sloužil u 13. pluku domobrany, padl v říjnu 1918 na italském bojišti.

Hlavatý Karel – četař, nar. 1883, sloužil u pěšího pluku 57 v Krakově, zemřel v zajetí ruském v gubernii Tobolské.

Langr Vojtěch – vojín, nar. 1896, sloužil u 93 pěšího pluku, padl v roce 1916 na plošině Doberdá.

Urbášek Josef – vojín, nar. v Dubicku, sloužil u pěšího pluku 93, padl na ruské frontě.

K uctění památky padlých občanů, byla u kapličky v Bezděkově u Úsova zřízena pamětní deska se jmény padlých. Když Bezděkovští připravovali svěcení pamětní desky, pravděpodobně požadovali, aby při této příležitosti byla sloužena i polní mše svatá.

Farní úřad v Úsově se dopisem ze dne 9. října 1930 dotázal Arcibiskupské konsistoře v Olomouci, zda je možné při takové události sloužit polní mši. Konsistoř dopisem ze dne 11. října 1930 odpověděla farnímu úřadu následující:

Běží-li v hořejším případě o prostou kamennou desku s nápisy padlých /bez kříže aneb obrazu nějakého světce/, bylo by těžko nalézti v rituálu nějaký formulář svěcení. Za tohoto předpokladu by ani svěcení takové desky neodpovídalo učení církve sv. o svěceních /benedictiones invocativae et constitutivae/.

V tomto případě bylo by možno konati u pamětní desky přiměřenou náboženskou promluvu, která by skončila motlitbou za padlé. Svěcené vody a kadidla, by mohlo býti použito na způsob absoluce pro defunctis.

Sloužiti v Bezděkově polní mši sv. super altari portatili při této slavnosti se povoluje.

K posvěcení pamětní desky došlo dne 28. října 1930.

Vlastním kopie dvou listin, dotýkajících se uvedené události. První, rukou psaný dokument, obsahuje seznam padlých občanů se stručnými údaji o tom, kde sloužili a kde padli. Druhá listina je kopií strojopisné odpovědi Arcibiskupské konsistoře v Olomouci Farnímu úřadu v Úsově.

Kopie obou listin mi darovala paní Jena Preisová z Police.