Upomínka

Platební nekázeň je stejně stará jako vynález peněz.

Pan Josef Petřík z Rohle, z prodejny rádií, elektrických spotřebičů, jízdních kol a autopůjčovny, píše kanceláři starosty při Obecním úřadu v Bezděkově:

„Zaneprázdněn kontrolou spisů jsem zjistil, že na psacím stroji Continental č. 264,55 je stále otevřena částka 127,50 RM (říšských marek).

Aby bylo možné příslušné spisy založit, žádám Vás o uhrazení této částky neprodleně přiloženou platební kartou, nejpozději však do 10 dnů od obdržení této výzvy.“

Staré doklady

Předložené doklady se týkají nákupu pračky mých pra-prarodičů.. Jen mi nejde na rozum, že dodací list ze dne 21. dubna 1938 je psán v němčině. Do obsazení Sudet zbývalo ještě několik měsíců.

Poslední dva doklady se týkají nákupu silnějšího elektromotoru. Pravděpodobně ke šrotovníku. Ten stával ve stodole. Od něj vedla transmise ke čtyřkolovému zakrytovanému vozíku s elektromotorem.

Staré rádio

Toto rádio měli moji pra-prarodiče v Bezděkově. Po vypuknutí 2. světové války 1. září 1939 Němci uvažovali o tom, že nechají zabavit všechna rádia, ale to by zas nemohli vysílat svoji propagandu.

Proto povinně v každém radiopřijímači musel být zablokován příjem krátkých vln a nová rádia se prodávala jen s určitým nastavením.

Na každém rádiu musela být umístěna cedulka s nápisem „Pamatuj, že poslouchání zahraničního rozhlasu je zakázáno a trestá se káznicí nebo i smrtí“.